Harry Potter a bolest z minulosti - 5

29. prosince 2008 v 12:41

Kapitola pátá

Poodhalená milost

Seděl tam skoro hodinu, než mu zima a vítr od Zapovězného lesa připomněli, že se stmívá. Jeho tok myšlenek se doposud nezastavil. Rozhodl se, že to nikomu nepoví, kromě Rona a Hermiony. Představoval si jejich reakce, ale zároveň si uvědomoval, že nejde o nespravedlivý trest od Snapea ani to nemělo nic společného s Voldemortem, jedná se o věc, kterou nikdy nemusel řešit. Tudíž nevěděl, jak by jim to měl říct. Teď když si vzpoměl na Voldemorta ani si nechtěl představit, co by se stalo, kdyby se o jeho nevlastní sestře dozvěděl.
Ve stupní síni nikoho nepotkal a ani to nevnímal, jen automaticky vycházel po mramorových schodech, zaneprázdněn zmatkem ve své hlavě, který řádil jako hurikán a na mysl mu pořád vycházela slova je to tvoje sestra.
Pomalou chůzí došel až před portrét Buclaté dámy, kde také nikdo nebyl.
,,Harry. Harry!" Otočil se a uviděl Hermionu, jak se řítí přes chodbu celá červená a s Ronem v patách.
,,Do... Prasinek jsi už ne..nepřišel, tak jsme byli za Brumbálem a.....on nám řekl že jsi..." dostala ze sebe Hermiona, opřela se o kamenou zeď a chytila se za bok, kde ji zjevně píchalo, jak byla zmožená během, aby se dozvěděla, co tak vážného ředitel Harrymu chtěl. Ron se na Harryho podíval zachmuřeným výrazem. ,,Stalo se něco Čmuchalovi?" a také těžce oddychoval."
Harry se rozhodl jednat, otevřel dveře první učebny, která byla naštěstí prázdná a vtáhl tam oba kamarády. Teď se to stalo zase nastala chvíle kdy měl mluvit o své nevlastní sestře a mměl pocit, jako by na něj někdo zamířil ovladačem a zmáčkl tlačítko zpomalit. Pomalu si sedl do středu učebny na jednu lavici, jeho kamarádi ho beze slova napodobali, jen si sedli proti němu, v obličejích výraz čiré hrůzy. Pohledy jeho přátel přitižovaly říct něco, čím by začal, ale odhodlání a pocit, že jim to nemůže zapřít byl silnější. Trošku se na lavici posunul, potom se na ně podíval a začal vyrávět vše, co se stalo od doby, kdy se s profesorkou McGonagallovou hnal přes školní pozemky, jako by běželi maraton. Když došel k onomu vyvrcholení celé zápletky-vyklopil to ze sebe takovou rychlostí, že pochyboval, jesli mu rozuměli. Pohled do jejich tváří mu prozradil, že každé slovo. Hermiona s lehce pootevřenou pusou a soucitným výrazem nevěděla jestli má Harryho obejmout nebo mu říct něco v tom smyslu: ,Vždyť je to přece fajn mít sourozence.´ Ano Ron jich měl šest, takže se na to díval trochu jinak, ale také neschopen slova.
Harrymu připadala učebna obrovská a to co řekl jakoby se ještě nedotklo stěn, které mu připadaly kilometry vzdálené a s hučením v učích čekal ozvěnu.
,,Páni." začal Ron. ,,A ona teď bude chodit sem? Do Bradavic?"
,,Ano, myslím, že ji Moudrý klobou v Brumbálové pracovně už zařadil do koleje." odpověděl Harry a Ron jen nevěřícně kroutil hlavou. Harry se otočil na kamarádku, která ještě nic neřekla. Cítila na sobě jeho pohled a tak zvedla hlavu. ,,A jak se cítíš?" zeptala se s hlasem v divné poloze.
,,Nijak." popravdě odpověděl na otázku, kterou čekal. Mísil se v něm hněv a překvapení, ale zároveň si uvědomil, že se to už stalo a on ani nikdo jiný to už nezmění.
,,A jak se tady dostala?" zajímalo Rona.
Harry na to úplně zapoměl. ,,Brubál mi to chtěl říct, jenže pak už tam přišel Popletal a na něj jsem zrovna náladu neměl.
,,Zvláštní..." zamumlala nepřítomě Hermiona.
Harry otevřel dveře odhodlán vrátit se do společenské místnosti. Následován kamarády, už málem řekl heslo, když uviděl profesorku McGonagallovou, jak se rychlým krokem a náručí plnou pergamenů žene k nim.
,,Pottere!" zavolola na něj a pohlédla na jeho kamarády, nevěděla jestli teď může mluvit s Harrym, aniž by se prořekla.
Pohledem ji nazančil, že oba o všem ví. A ani mu nevadil fakt, že ona asi také podle toho, jak jednala.
,,Za chvíli příjde profesor Brumbál do vaši společenské místnosti a uvede novou studentku." Je jen na vás jestli chcete říct, že...je to vaše sestra." poslední slova z ní vycházela, jako z chlupaté deky.
,,Byla tedy už zařazena?" zeptal se přešel a předešlé sdělení.
,,Ano do vaší koleje."
,,Fajn." odpověděl, ale nebylo to jeho obvyklé fajn.
,,Já budu muset vyřídit ještě několik věcí, musím jí obědnat učebnice v Příčné ulici a taky hábity ,jesli je to všechno?" podívala se na Harryho soucitným pohledem. ,,Nebojte se Pottere, ten pocit přejde." a aniž by čekala na jakou koliv reakci spěšně odešla. Harry vůbec nevěděl, co měla na mysli tím pocitem, ale chtěl, aby tenhle den už skončil. Proto spěšně vlezl portrétem do společenské místnosti, která byla k jeho smůle plná lidí. Bezstarostných studentů užívajících si víkend.
Spolu s Ronem a Hermionou si našli tři křesla na opačné straně místnoti. Sedli si a jeden na druhého vrhal nenápadné pohledy. Hermiona odhodlaná každou chvíli něco říct, však pokaždé zavřela pusu a bezděčně pohledla ke vchodu.
,,Nazdar Harry, vymysleli jsem novinku k našim zákuskům, nedal by sis?" to se k nim prodrali Weasleyovic dvojčata s malým podnosem plným podivně vyhlížejích želé kroužků.
,,A jaké to má příznaky?" předstíral zájem, ale stejně jako Hermiona čekal na to, až u vchodu uvidí Brumbálův stříbrný plnovous.
,,Říkáme tomu žabo-rybí želé, budeš jen troch...." Fred svou úvahu nerozvedl, protože se v místnosti udělal neobvyklý klid a on i ostatní si všimli ředitele, který stál uprostřed místnosti.
,,Moc se omlovám, že vás tady ruším určitě v dobré náladě." a pohlédl na Freda a George. ,,Naskytla se zde taková situace, že máme nového studenta."
Všichni si začali vzrušeně šuškat.
,,Cože?" podívaly se na sebe dvojčata a pak na trojici kamarádů vedle nich. Všichni pohotově nasadili výraz překvapení a jejich pohledy opětovali, jakoby je to překvapilo sebevíc. ,,Kdo to je?" zeptala se Parvati Patilová
Brumbál i přes halas pokračoval. ,,Jmenuje se Evelyn a prosím vás, aby jste ji přijali mezi sebe. Pochází ze světa mudlů, takže prakticky neví o našem světě moc věcí, jen to, co jsem jí byl schopen vysvětlit." Ze začáku bude mít svůj vlastní individuální plán učiva a nebude s vámi chodit na hodiny. Věřím, že se jí chcete na něco zeptat, ale buďte k ní schovívaví, je trochu plachá a dneska to pro ni byl poněkud šok." došel k portétu a tam se objevila neznámá dívka z rána s myškou stále na rameni. Tvářila se vystrašeně a překvapeně zároveň. Její pohled však slídil po místnoti, zastavil se u Harryho a pak se stočil na podlahu. Brumbál, který jí pomohl dovnitř popřál studentům klidnou noc, ještě chytl Evelyn za rameno, něco jí řekl a pak odešel.
V místnosti nastalo dunivé ticho, bylo slyšet jen praskání ohně.
,,Ahoj." promluvila, zvedla oči a nervozně žmoulala popruh své tašky, kterou měla přes rameno. Ginny a Nevill aby zachránili situaci vstali potřásli si s dívkou rukou a představili se. Po jejich vzoru se zvedali další a další až se kolem Evelyn udělal hlouček.
Dvojčata spolu s Harrym , Ronem a Hermionou šli nakonec. Ron a Hermiona byli zvědavostí bez sebe, chtěli dívku poznat a Harry také jen by u toho chtěl být sám.
,,Já jsem Hermiona." podala ji ruku a usmála se ni. Při jejím jméně se Evelyn na okamžik zarazila, aniž by si toho kdokoli všiml. Opětovala její široký úsměv. Seznámila se i s Ronem, kterého zaujala její myš a zeptal se, jak se jemenuje.
,,Ebony." odpověděla, jenže to k ní natáhl ruku poslední chlapec se vzpurnými, černými vlasy. ,,Já jsem Harry Potter."
,,Evelyn." a ačkoli si to Harry nemyslel, usmála se na něj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lena Lena | Web | 29. prosince 2008 v 13:01 | Reagovat

později se sem vrátím abych si to přečetla, teď ti chci jenom říct, že máš u mně diplom za bleskovku:-)

2 Hermiona Hermiona | Web | 29. prosince 2008 v 16:11 | Reagovat

Ahoj.Krásny blog nechceš spriateliť???prosiim napiš na blog...čawky

3 Ľudka - čechomor fan :-) Ľudka - čechomor fan :-) | Web | 29. prosince 2008 v 16:14 | Reagovat

ahojky, tak rada spoznávam ďalšiu osôbku, ktorá má rada Čechomor, ja ich mám veľmi veľmi rada, bola som aj na ich 3 koncertoch a tento rok mi to žiaľ nevyšlo, ale snáď budúci opäť pôjdem :-)

Nechceš spriateliť? Ak by áno, budem rada a daj mi vedieť, poznám "až" 2 fanynky Čechomor, tak budem rada, ak budem poznať ďalšiu. Ak máš ICQ, môžeš si ma pridať, budem rada: 409-897-232

Maj sa krásne

4 Ľudka Ľudka | Web | 29. prosince 2008 v 21:16 | Reagovat

ahojky, tak to ma veľmi potešilo, budem mať aspoň ďalšiu osôbku na pokec :-)

No diplomík, tak ten Čechomor :-)

A doporučila by som navštevu ich koncertu, je to zážitok na celý život, to vážne :-)

5 Lena Lena | Web | 29. prosince 2008 v 21:49 | Reagovat

hej já už fakt nevím jak to napsat a neopakovat se:-D Ev, je to dokonalý, ty jsi literární génius!

6 Evelyn E. E. Evelyn E. E. | E-mail | Web | 29. prosince 2008 v 21:55 | Reagovat

Já zase nevím, jak mám poděkovat. :c)

7 Ginny Weasley Ginny Weasley | E-mail | Web | 17. ledna 2009 v 12:05 | Reagovat

Krásný, krasný, krásný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama